Rubriky
Citáty Fakta K zamyšlení

Skrytá cena masa

Někteří odborníci na výživu, životní prostředí a politiku uvádějí, že kdyby Spojené státy nakrmily obilím, které používají na výkrm dobytka, chudé a hladovějící lidi na celém světě, odstranilo by to hladovění a jeho hrozivé důsledky. Harvardský odborník na výživu Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 10% by uvolnilo tolik obilí, kolik by nasytilo šedesát milionů lidí.

V přepočtu na půdu, vodu a práci je maso nejdražší a nejméně efektivní potravinou. Pouhých 10% bílkovin, které skrmí dobytek, se vrátí v mase, které tato zvířata poskytují. Navíc jsou zabrány stovky a tisíce hektarů orné půdy pro pěstování krmiva pro dobytek. Jeden hektar půdy využitý pro vykrmení vola poskytne jen přibližně jeden a čtvrt kilogramu bílkovin. Stejný hektar osetý sójou vyprodukuje více než jedenadvacet kilogramů bílkovin. Zkráceně řečeno, výkrm dobytka na porážku je ohromné plýtvání světových zdrojů.

,,Pro vypěstování jednoho kilogramu pšenice je potřeba jen 60 litrů vody, zatímco produkce jednoho kilogramu masa vyžaduje něco mezi 2 500 až 6 000 litry vody.‘‘

Paul a Anne Ehrlich, Populace, zdroje a prostředí

,,K získání 1 kg bílkovin z masa, musí zvíře sežrat 7-8 kg rostlinné bílkoviny. Rovněž bylo zjištěno, že na jednu kalorii ze zvířecího masa při padne 7 rostlinných kalorií. Údaje sestavené americkým ministerstvem zemědělství ukazují, že půda potřebná na výkrm jednoho průměrného zvířete může uživit pět průměrných rodin lidí.‘‘

‚‚Průměrný Američan ročně spotřebuje kolem 120 kg masa, k jehož získání je potřeba pro výkrm zvířat asi 1000 kg obilí. Kdyby tentýž Američan jedl obilí přímo, uživilo by se alespoň osm lidí ze stejného množství, které je potřebné pro masitou potravu jednoho člověka. Profesor George Borgstorm odhadl, že množství rostlinné stravy, kterou se krmí zvířata v Americe by samo o sobě stačilo k nasycení poloviny lidské populace na celém světě.‘‘

‚‚Pokud kráva průměrně dojí 10 litrů mléka po 10 měsíců v roce, dá to 3000 litrů mléka, které může nasytit najednou 6000 lidí. Produktivita je průměrně patnáct let, kráva tedy za celý svůj život může ukojit hlad 90 000 lidí, aspoň jednou. Ale je-li táž kráva zabita, a její maso použito k jídlu, nenasytí ani 100 lidí najednou.‘‘

Gopinath Aggarwal, Vegetarián nebo nevegetarián: vyberte si sami

,,Potrava složená z obilí, zeleniny a luštěnin uživí dvacetkrát více lidí než masitá potrava. Za současného stavu je polovina sklízených ploch určena pro výkrm zvířat.‘‘

Dr. Aaron Altshul, Bílkoviny: Jejich chemie a politika

,,Výzkumy ukazují, že na každých osm kilogramů obilí dostaneme zpět pouze půl kilogramu hovězího masa.‘‘

USDA, ekonomická výzkumná služba

,,Nadbytečná spotřeba masa bohatých znamená hlad pro chudé.‘‘

Rene Dumont, zemědělský ekonom z Francouzského národního zemědělského institutu ve své zprávě pro Světovou konferenci o potravě v rámci OSN

Jedním z problémů současné civilizace je hlad. Podle Véd je nouze výsledkem negativní karmy vytvořené zkázonosnou činností světové populace, nikoliv výsledkem přelidnění. Země dokáže poskytovat každému, kdo žije na jejím povrchu, veškerou potravu potřebnou k životu. Nedostatek si způsobujeme vlastní chamtivostí a necitlivostí vůči ostatním živým bytostem, jako například zvířatům, která zabíjíme.

Přes polovinu ročního úbytku lesních porostů na světě má na svědomí mýcení lesů pro zajištění pastvin pro dobytek. Ten spotřebuje zhruba polovinu světové produkce obilovin. Z obilí, které se stává potravou dobytka, přichází vniveč 90% proteinů a získání 1 kilogramu hovězího masa navíc vyžaduje 500 krát více vody než získání stejného množství obilí.

Z ekonomického, biologického, etického a duchovního hlediska nejsou vegetariánství a ochrana krav prospěšné pouze lidem, ale lze je chápat i jako komplexní řešení celé spleti problémů, kterým svět nyní, na začátku 21. století, čelí. Podívejme se spolu blíže na ty nejdůležitější z nich.

Rubriky
Citáty Fakta K zamyšlení

Staré Řecko a Řím

Etické ohledy vždy přitahovaly mnoho velkých světových osobností, aby přijaly vegetariánskou dietu. Pythagoras, který se proslavil svými přínosy do geometrie a matematiky, řekl:

„Ó přátelé, nešpiňte svá těla hříšnou potravou. Máme kukuřici, máme jablka, pod jejichž tíhou se prohýbají větve, hrozny vína visí z révy. Jsou tu sladké byliny a zelenina, kterou lze uvařit a změkčit na ohni, nezavrhujte ani mléko a tymiánem ochucený med. Země poskytuje štědré bohatství nevinného jídla a nabízí vám hostiny, které nezahrnují žádné krveprolití nebo zabíjení; jen zvířata uspokojují svůj hlad masem, a dokonce ani ne všechna, protože koně, dobytek a ovce se živí trávou.‘‘

Životopisec Diogenes říká, že Pythagoras jedl ráno chleba a med a večer syrovou zeleninu. Také platil rybářům za to, aby hodili svůj úlovek zpátky do moře.

V eseji nazvané ‚‚O jedení masa‘‘ napsal její autor, Říman Plutarchos:

,,Můžete se skutečně ptát jaký důvod měl Pythagoras pro to, že nejedl maso? Já spíše žasnu nad tím, za jakých okolností a v jakém rozpoložení mysli se první člověk dotkl ústy masa, přiblížil své rty masu mrtvého stvoření, dal na stůl mrtvá, stará těla a odvážil se nazvat potravou a výživou části, které ještě před chvílí naříkaly, hýbaly se a žily. Jak mohly oči snášet zabíjení, když byla podřezávána hrdla a stahována kůže a trhán úd od údu? Jak mohl jeho nos snést ten zápach? Jak to, že nečistoty neodvrátily jeho chuť, která se spojila s bolestí jiných a vysála šťávu a krev ze smrtelných ran? Nejsou to lvi ani vlci, které bychom jedli v sebeobraně; ty naopak opomíjíme a zabíjíme neškodná krotká stvoření bez ostnů nebo zubů, které by nám ublížily. Pro trochu masa je připravíme o slunce, světlo, délku života, která jim byla dána při zrození.‘‘

Pak postavil jedlíky masa před tuto výzvu:

,,Prohlašujete-li, že jste od přírody stvořeni pro takovouto potravu, tak si sami zabijte to, co chcete jíst. Udělejte to však jen svými vlastními prostředky, bez sekáčku, palice nebo jakékoliv sekery.‘‘

Rubriky
Citáty

Známé osobnosti o mase

„Dokud lidé masakrují zvířata, budou zabíjet i jeden druhého. Ten, kdo seje vraždu a bolest, nemůže sklízet radost a lásku.

– Pythagoras

„Vpravdě je člověk králem zvířat, neboť je svou brutalitou předčí. Žijeme za cenu smrti ostatních. Jsme hroby, neboť v dřívějších dobách se lidé zříkali pojídání masa.“

– Leonardo da Vinci

„Je smutné vidět, že vegetariánský způsob života by svým čistě fyzikálním účinkem na lidskou povahu nanejvýš pozitivně ovlivnil velkou část lidstva.“

– Albert Einstein