Rubriky
Citáty Fakta K zamyšlení

Skrytá cena masa

Někteří odborníci na výživu, životní prostředí a politiku uvádějí, že kdyby Spojené státy nakrmily obilím, které používají na výkrm dobytka, chudé a hladovějící lidi na celém světě, odstranilo by to hladovění a jeho hrozivé důsledky. Harvardský odborník na výživu Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 10% by uvolnilo tolik obilí, kolik by nasytilo šedesát milionů lidí.

V přepočtu na půdu, vodu a práci je maso nejdražší a nejméně efektivní potravinou. Pouhých 10% bílkovin, které skrmí dobytek, se vrátí v mase, které tato zvířata poskytují. Navíc jsou zabrány stovky a tisíce hektarů orné půdy pro pěstování krmiva pro dobytek. Jeden hektar půdy využitý pro vykrmení vola poskytne jen přibližně jeden a čtvrt kilogramu bílkovin. Stejný hektar osetý sójou vyprodukuje více než jedenadvacet kilogramů bílkovin. Zkráceně řečeno, výkrm dobytka na porážku je ohromné plýtvání světových zdrojů.

,,Pro vypěstování jednoho kilogramu pšenice je potřeba jen 60 litrů vody, zatímco produkce jednoho kilogramu masa vyžaduje něco mezi 2 500 až 6 000 litry vody.‘‘

Paul a Anne Ehrlich, Populace, zdroje a prostředí

,,K získání 1 kg bílkovin z masa, musí zvíře sežrat 7-8 kg rostlinné bílkoviny. Rovněž bylo zjištěno, že na jednu kalorii ze zvířecího masa při padne 7 rostlinných kalorií. Údaje sestavené americkým ministerstvem zemědělství ukazují, že půda potřebná na výkrm jednoho průměrného zvířete může uživit pět průměrných rodin lidí.‘‘

‚‚Průměrný Američan ročně spotřebuje kolem 120 kg masa, k jehož získání je potřeba pro výkrm zvířat asi 1000 kg obilí. Kdyby tentýž Američan jedl obilí přímo, uživilo by se alespoň osm lidí ze stejného množství, které je potřebné pro masitou potravu jednoho člověka. Profesor George Borgstorm odhadl, že množství rostlinné stravy, kterou se krmí zvířata v Americe by samo o sobě stačilo k nasycení poloviny lidské populace na celém světě.‘‘

‚‚Pokud kráva průměrně dojí 10 litrů mléka po 10 měsíců v roce, dá to 3000 litrů mléka, které může nasytit najednou 6000 lidí. Produktivita je průměrně patnáct let, kráva tedy za celý svůj život může ukojit hlad 90 000 lidí, aspoň jednou. Ale je-li táž kráva zabita, a její maso použito k jídlu, nenasytí ani 100 lidí najednou.‘‘

Gopinath Aggarwal, Vegetarián nebo nevegetarián: vyberte si sami

,,Potrava složená z obilí, zeleniny a luštěnin uživí dvacetkrát více lidí než masitá potrava. Za současného stavu je polovina sklízených ploch určena pro výkrm zvířat.‘‘

Dr. Aaron Altshul, Bílkoviny: Jejich chemie a politika

,,Výzkumy ukazují, že na každých osm kilogramů obilí dostaneme zpět pouze půl kilogramu hovězího masa.‘‘

USDA, ekonomická výzkumná služba

,,Nadbytečná spotřeba masa bohatých znamená hlad pro chudé.‘‘

Rene Dumont, zemědělský ekonom z Francouzského národního zemědělského institutu ve své zprávě pro Světovou konferenci o potravě v rámci OSN

Jedním z problémů současné civilizace je hlad. Podle Véd je nouze výsledkem negativní karmy vytvořené zkázonosnou činností světové populace, nikoliv výsledkem přelidnění. Země dokáže poskytovat každému, kdo žije na jejím povrchu, veškerou potravu potřebnou k životu. Nedostatek si způsobujeme vlastní chamtivostí a necitlivostí vůči ostatním živým bytostem, jako například zvířatům, která zabíjíme.

Přes polovinu ročního úbytku lesních porostů na světě má na svědomí mýcení lesů pro zajištění pastvin pro dobytek. Ten spotřebuje zhruba polovinu světové produkce obilovin. Z obilí, které se stává potravou dobytka, přichází vniveč 90% proteinů a získání 1 kilogramu hovězího masa navíc vyžaduje 500 krát více vody než získání stejného množství obilí.

Z ekonomického, biologického, etického a duchovního hlediska nejsou vegetariánství a ochrana krav prospěšné pouze lidem, ale lze je chápat i jako komplexní řešení celé spleti problémů, kterým svět nyní, na začátku 21. století, čelí. Podívejme se spolu blíže na ty nejdůležitější z nich.

Rubriky
Fakta K zamyšlení

Zdraví

Pojídání hovězího či jakéhokoliv jiného masa, důvod k porážení zvířat, škodí lidskému zdraví. Pokud člověk, který má mnohem delší tračník tlustého střeva než masožravá zvířata, jí maso –

  1. Ve střevní mikroflóře tlustého střeva jsou kvasné bakterie nahrazeny hnilobnými a zdraví škodlivé jedy se vstřebávají do krevního oběhu se zhoubnými následky.
  2. Zastaví se přirozená syntéza vitamínu B12, což vede k chudokrevnosti.
  3. Jedovaté látky ze zvířecího masa zbavují metabolismus uhlovodíků a mohou způsobit cukrovku.
  4. Nevýživné složky mají sklon dráždit zažívací ústrojí a tak způsobit rakovinu.
  5. Organismus musí odstraňovat nežádoucí sloučeniny z krve a takto vynaložená energie chybí jiným tělesným funkcím, včetně myšlení. Jedy, ať sebemírnější, postihují všechny smysly a pokud jsou vylučovací orgány přetížené a nedokáží jich tělo zbavit, setrvávají v něm velmi dlouho.
  6. Přenášejí se cizopasníci. Všichni masožraví živočichové včetně ptáků hostí typické druhy parazitů, kteří často způsobují jejich smrt. O některých z nich je známo, že se přizpůsobují lidským žaludkům.
  7. Konzumace masa obvykle vede k nadměrnému množství proteinů v organismu. Minimální denní množství proteinů, které odborníci na výživu odhadují na 10 až 90 gramů, lze snadno získat z potravin rostlinného původu a mléčných výrobků. Protein je ve značném množství přítomný v mléce, sýru, jogurtu, celozrnné pšenici, kukuřici, mnoha druzích ořechů, luskovin a zeleniny. Nadbytek proteinů, zvláště těch, které jsou výsledkem konzumace masa, má na svědomí onemocnění jater, vysoký krevní tlak a kornatění tepen.

Zelenina, ovoce, obiloviny a mléčné výrobky jsou z hlediska správné výživy dokonale vyvážené. Pokud se k nám však dostanou prostřednic tvím masa, jsou zdraví nebezpečné. Mezi škodlivé látky v mase patří:

  • jedovaté zplodiny z krve, bakterie, hnis, očkovací látky a léčiva
  • jedovaté látky vylučované pod vlivem strachu při porážce
  • bakterie hnilobného rozkladu, který začíná ihned po smrti zvířete.

Vaření je všechny nezničí, protože maso je výborný tepelný izolant, a ty, které byly zabity, po sobě zanechávají své jedovaté zbytky.

Zvířata chovaná pro maso trpí množstvím chorob a cizopasníků, což je důsledkem jejich nepřirozeného způsobu života a zneužívání. Za příklad mohou posloužit násilné krmení způsobující degenerativní ztučnění orgánů, dále poruchy vnitřní sekrece (následek nemocí souvisejících s kastrací a infekcemi při potratu), onemocnění nohou a ústní dutiny, horečky, katary, rakovinové nádory, tuberkulóza, mastitida, jaterní motolice způsobující ucpávání cév jedovatými zplodinami, očkovací látky v krvi a tkáních atd. Drůbež je často přesycena rakovinotvornými estrogeny (pohlavní hormony). Zvířecí tuky obsahují cholesterol, který je dnes považován za příčinu koronárních nemocí srdce. Mnoho studií věnovaných výzkumu rakoviny odhalilo, že oblasti s nejvyšší spotřebou masa obvykle vykazují i nejvyší míru výskytu rakoviny, zatímco ve vegetariánských oblastech je tato míra mnohem nižší.

T. H. Huxley ve své knize ‚‚Místo člověka v přírodě‘‘ předkládá některé biologické a anatomické důkazy toho, že člověk není masožravec:

  1. Střeva masožravců jsou velmi krátká, aby umožnila rychlé vyloučení hnilobných bakterií. Býložravci, včetně člověka, však mají střeva velmi dlouhá, aby kvasné bakterie mohly řádně natrávit rostlinnou stravu.
  2. Masožravci mají dlouhé zuby a v mnoha případech zatažitelné drápy k zabíjení a přidržování kořisti, zatímco býložravci mají zuby a drápy zahnuté a někteří z nich navíc rohy sloužící k obraně.
  3. Čelisti masožravců se mohou otvírat a pohybovat pouze svisle, zatímco u býložravců i do stran (při přežvykování).
  4. Masožravci se nepotí, ale regulují tělesnou teplotu vyplazeným jazykem a rychlým dýcháním. Býložravcům k tomu naopak slouží potní žlázy, jimiž také z těla vylučují různé zplodiny.
  5. Sliny masožravců neobsahují ptylin (jako je tomu u býložravců). Proto nemohou natrávit škroby.
  6. Masožravci vylučují ve srovnání s býložravci desetkrát více kyseliny chlorovodíkové, která dokáže rozložit kosti v potravě.
  7. Masožravci vodu chlemtají, ale býložravci ji sají.
  8. Masožravci disponují pevným počtem zubů se zvláště výraznými špičáky, zatímco býložravci mají špičáky krátké, neuzpůsobené k trhání masa.
Rubriky
Fakta K zamyšlení

Ekonomika

Zavedení ochrany krav a podpora vegetariánské stravy na mezinárodní úrovni by představovaly velký krok vstříc vyřešení světové potravinové krize. Některé ekonomické výhody:

  1. Potrava z masa obsahuje více než 50% znečištěné vody plné bakterií, a proto je jako zdroj proteinů nesmírně drahá. Maso je velmi chudý zdroj i ostatních prvků, jako jsou minerální látky, vitamíny a uhlovodíky, a naprosto není nejlepším zdrojem proteinů, za který je vydáváno.
  1. Půda potřebná k získání jedné tuny hovězího masa stačí k produkci 10-20 tun vysoce výživné lidské stravy vhodné k přímé konzumaci – a to bez všech nevýhod souvisejících s produkcí masité potravy a také nekonečně levněji.
  2. Konzument masa potřebuje k vlastní obživě a obživě svého dobytka mnohokrát více půdy než vegetarián. Jelikož na světě připadá pouze asi čtvrt hektaru půdy na jednoho obyvatele, znamená to, že někdo přijde o svůj podíl.
  3. Z každých sta kilogramů suché stravy, kterou sežere dobytek, se nám pouze čtyři až šestnáct kilogramů vrátí v podobě masa – a navíc velmi pochybné hodnoty – značně neúsporná a drahá metoda získávání potravy.
  4. Pokud by ti, kdo i přes všechny rozumné argumenty trvají na konzumaci masa, jedli pouze přirozeně uhynulé kusy, zvířata by přiváděla na svět více potomstva a po počátečním období zdánlivého nedostatku by tak bylo k dispozici více masa než nyní.
Rubriky
Citáty Fakta K zamyšlení

Staré Řecko a Řím

Etické ohledy vždy přitahovaly mnoho velkých světových osobností, aby přijaly vegetariánskou dietu. Pythagoras, který se proslavil svými přínosy do geometrie a matematiky, řekl:

„Ó přátelé, nešpiňte svá těla hříšnou potravou. Máme kukuřici, máme jablka, pod jejichž tíhou se prohýbají větve, hrozny vína visí z révy. Jsou tu sladké byliny a zelenina, kterou lze uvařit a změkčit na ohni, nezavrhujte ani mléko a tymiánem ochucený med. Země poskytuje štědré bohatství nevinného jídla a nabízí vám hostiny, které nezahrnují žádné krveprolití nebo zabíjení; jen zvířata uspokojují svůj hlad masem, a dokonce ani ne všechna, protože koně, dobytek a ovce se živí trávou.‘‘

Životopisec Diogenes říká, že Pythagoras jedl ráno chleba a med a večer syrovou zeleninu. Také platil rybářům za to, aby hodili svůj úlovek zpátky do moře.

V eseji nazvané ‚‚O jedení masa‘‘ napsal její autor, Říman Plutarchos:

,,Můžete se skutečně ptát jaký důvod měl Pythagoras pro to, že nejedl maso? Já spíše žasnu nad tím, za jakých okolností a v jakém rozpoložení mysli se první člověk dotkl ústy masa, přiblížil své rty masu mrtvého stvoření, dal na stůl mrtvá, stará těla a odvážil se nazvat potravou a výživou části, které ještě před chvílí naříkaly, hýbaly se a žily. Jak mohly oči snášet zabíjení, když byla podřezávána hrdla a stahována kůže a trhán úd od údu? Jak mohl jeho nos snést ten zápach? Jak to, že nečistoty neodvrátily jeho chuť, která se spojila s bolestí jiných a vysála šťávu a krev ze smrtelných ran? Nejsou to lvi ani vlci, které bychom jedli v sebeobraně; ty naopak opomíjíme a zabíjíme neškodná krotká stvoření bez ostnů nebo zubů, které by nám ublížily. Pro trochu masa je připravíme o slunce, světlo, délku života, která jim byla dána při zrození.‘‘

Pak postavil jedlíky masa před tuto výzvu:

,,Prohlašujete-li, že jste od přírody stvořeni pro takovouto potravu, tak si sami zabijte to, co chcete jíst. Udělejte to však jen svými vlastními prostředky, bez sekáčku, palice nebo jakékoliv sekery.‘‘