Rubriky
K zamyšlení

Úvod

Rychlé ničení ekosystému Země průmyslovou činností zůstává nepopíratelnou skutečností, ať je zakrýváno sebepečlivěji. Zavírání očí nad jeho příčinami a následky v blažené nevědomosti je však nezastaví. Znečištění a zánik životního prostředí není realitou jen pro pár ekologů nebo přímých obětí. Ať se nám to líbí nebo ne, ovlivňují nás všechny.

Několik faktů: Ohromující rychlostí (plocha o velikosti 30 fotbalových hřišť za minutu) kácíme tropické deštné pralesy, abychom umožnili zisk dřevařským a masným koncernům. Ročně tak připravujeme o přirozený biotop 1000 ohrožených druhů živočichů. Odlesňování a intenzivní využívání průmyslových hnojiv průmyslovým zemědělstvím následně způsobuje ztráty ornice. Hory odpadků jsou piedestalem, na němž se snaží industrializovaná společnost balancovat. Jakékoliv přijatelné řešení pro blémů likvidace spotřebitelského, průmyslového, jedovatého a jaderného odpadu je stále na hony daleko. Zásoby čisté vody znečišťuje masný, ropný a chemický průmysl rostoucím tempem. Další cenou, kterou musíme platit za průmyslový rozvoj, je znečištění vzduchu. Statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazují, že dvě třetiny obyvatel měst dýchají znečištěný vzduch. Na této situaci se podílí převážně masný průmysl a automobilová doprava. Většina průmyslových zplodin způsobuje obávaný kyselý déšť, který má na svědomí zkázu stromů, úrody, jezer a korozi budov. Zvýšená hladina obsahu oxidu uhličitého v ovzduší přímo ovlivňuje teplotu zemské atmosféry. Globální oteplování by mohlo vyústit ve zvýšení hladiny světových moří a způsobit tak rozsáhlé záplavy 5 miliónů čterečních kilometrů nížin, včetně třetiny světové zemědělské půdy. Souvisejícím problémem je postupné narušování ochranné ozónové vrstvy Země CFC (freony). Jejich výroba kupodivu během posledních let navzdory rozsáhlému odporu stabilně narůstala.

V tomto výčtu by bylo možno pokračovat ještě dlouho, ale důležitější než příznaky je vždy příčina nemoci. Jaké důvody se skrývají za touto chorobnou touhou po zkáze?

Většina lidí si uvědomuje, že je třeba něco podniknout. Tím to však také obvykle končí. Ti, kdo se odhodlají něco udělat, řeší problémy jen na hmotné úrovni, neboli pouze částečně. Mohou do určité míry uspět v léčení příznaků, ale nedaří se jim proniknout ke kořeni krize.

Ekologická krize pochází z krize vědomí. Jak víme ze své každodenní zkušenosti, bezbožná civilizace v nás podporuje vědomí, že nejsme nic jiného než biologické stroje, a vybízí k ovládání a vykořisťování světových přírodních zdrojů. Všude narážíme do zdí individuálních tužeb po bohatství, zidealizovaném průmyslovém pokroku a především spotřebitelské mentality, která ztotožňuje štěstí s hromaděním hmotného majetku za každou cenu. Mnoho přemýšlivých lidí, které zklamalo neúspěšné zápolení moderní vědy s neustále rostoucími problémy, se při hledání řešení obrátilo do minulosti a uvědomilo si hodnotu moudrosti starých časů. Védské učení starověké Indie lze směle označit za nejrozsáhlejší a nejpodrobnější zdroj této moudrosti. Hovoří mimo jiné o vyšších, vesmírných zákonech, které řídí vztahy vědomých bytostí. Tyto zákony, v sanskrtu zvané karma, jsou popsány z hlediska akcí a reakcí. Ekologické problémy tedy lze označit za nežádoucí následky nežádoucího jednání. Nejznatelnějším a nejničivějším z nich je zbytečné a neomezené zabíjení zvířat pro potravu, kožešiny, zábavu atd.

Vědecké studie zážitků blízkých smrti (,,near-death-experience, NDE‘‘) ukázaly, že zřetelně odlišitelná jednotka vědomí v těle existuje odděleně od mozku. Védské učení tuto jednotku nazývá ātmā, duše. Mají-li ostatní biologické organismy stejnou fyziologickou povahu jako lidské bytosti, je rozumné předpokládat, že také obsahují duši, zdroj života a vědomí. Když toto vezmeme v úvahu, je zřejmé, že zabít zvíře je podobně nesprávné jako zabít lidskou bytost.

Pokud by se poznání o vědomém já stalo základním prvkem našeho vzdělávání a kultury, současný hlad po ovládání a vykořisťování hmotného světa by se omezil. Toto základní poznání o povaze vědomí a vlastní ho já ztělesňují védská písma, jako je například Bhagavad-gita. Poskytují teoretické poznání o rozdílu mezi tělem a vlastním já a nabízejí praktické návody pro jeho realizaci. Vysvětlují, že kořen všech hmotných potíží spočívá v záměrném porušování zákonů přírody nerespektováním vlastnictví Nejvyššího Pána. Z duchovního hlediska jsou všechny světové zdroje energiemi Boha, a proto by neměly být předmětem zneužívání a plýtvání. Duchovní realizace nabízí různé zdroje nehmotného uspokojení – vyšší formy štěstí, které jsou výsledkem obnovení našeho vztahu s Nejvyšším a omezují touhy po hmotné spotřebě. Návrat k ‚‚jednoduchému životu a hlubokému myšlení‘‘ znamená na ekologické úrovni čistší, zdravější a pokojnější svět.

Om Tat Sat

Rubriky
Citáty Fakta K zamyšlení

Skrytá cena masa

Někteří odborníci na výživu, životní prostředí a politiku uvádějí, že kdyby Spojené státy nakrmily obilím, které používají na výkrm dobytka, chudé a hladovějící lidi na celém světě, odstranilo by to hladovění a jeho hrozivé důsledky. Harvardský odborník na výživu Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 10% by uvolnilo tolik obilí, kolik by nasytilo šedesát milionů lidí.

V přepočtu na půdu, vodu a práci je maso nejdražší a nejméně efektivní potravinou. Pouhých 10% bílkovin, které skrmí dobytek, se vrátí v mase, které tato zvířata poskytují. Navíc jsou zabrány stovky a tisíce hektarů orné půdy pro pěstování krmiva pro dobytek. Jeden hektar půdy využitý pro vykrmení vola poskytne jen přibližně jeden a čtvrt kilogramu bílkovin. Stejný hektar osetý sójou vyprodukuje více než jedenadvacet kilogramů bílkovin. Zkráceně řečeno, výkrm dobytka na porážku je ohromné plýtvání světových zdrojů.

,,Pro vypěstování jednoho kilogramu pšenice je potřeba jen 60 litrů vody, zatímco produkce jednoho kilogramu masa vyžaduje něco mezi 2 500 až 6 000 litry vody.‘‘

Paul a Anne Ehrlich, Populace, zdroje a prostředí

,,K získání 1 kg bílkovin z masa, musí zvíře sežrat 7-8 kg rostlinné bílkoviny. Rovněž bylo zjištěno, že na jednu kalorii ze zvířecího masa při padne 7 rostlinných kalorií. Údaje sestavené americkým ministerstvem zemědělství ukazují, že půda potřebná na výkrm jednoho průměrného zvířete může uživit pět průměrných rodin lidí.‘‘

‚‚Průměrný Američan ročně spotřebuje kolem 120 kg masa, k jehož získání je potřeba pro výkrm zvířat asi 1000 kg obilí. Kdyby tentýž Američan jedl obilí přímo, uživilo by se alespoň osm lidí ze stejného množství, které je potřebné pro masitou potravu jednoho člověka. Profesor George Borgstorm odhadl, že množství rostlinné stravy, kterou se krmí zvířata v Americe by samo o sobě stačilo k nasycení poloviny lidské populace na celém světě.‘‘

‚‚Pokud kráva průměrně dojí 10 litrů mléka po 10 měsíců v roce, dá to 3000 litrů mléka, které může nasytit najednou 6000 lidí. Produktivita je průměrně patnáct let, kráva tedy za celý svůj život může ukojit hlad 90 000 lidí, aspoň jednou. Ale je-li táž kráva zabita, a její maso použito k jídlu, nenasytí ani 100 lidí najednou.‘‘

Gopinath Aggarwal, Vegetarián nebo nevegetarián: vyberte si sami

,,Potrava složená z obilí, zeleniny a luštěnin uživí dvacetkrát více lidí než masitá potrava. Za současného stavu je polovina sklízených ploch určena pro výkrm zvířat.‘‘

Dr. Aaron Altshul, Bílkoviny: Jejich chemie a politika

,,Výzkumy ukazují, že na každých osm kilogramů obilí dostaneme zpět pouze půl kilogramu hovězího masa.‘‘

USDA, ekonomická výzkumná služba

,,Nadbytečná spotřeba masa bohatých znamená hlad pro chudé.‘‘

Rene Dumont, zemědělský ekonom z Francouzského národního zemědělského institutu ve své zprávě pro Světovou konferenci o potravě v rámci OSN

Jedním z problémů současné civilizace je hlad. Podle Véd je nouze výsledkem negativní karmy vytvořené zkázonosnou činností světové populace, nikoliv výsledkem přelidnění. Země dokáže poskytovat každému, kdo žije na jejím povrchu, veškerou potravu potřebnou k životu. Nedostatek si způsobujeme vlastní chamtivostí a necitlivostí vůči ostatním živým bytostem, jako například zvířatům, která zabíjíme.

Přes polovinu ročního úbytku lesních porostů na světě má na svědomí mýcení lesů pro zajištění pastvin pro dobytek. Ten spotřebuje zhruba polovinu světové produkce obilovin. Z obilí, které se stává potravou dobytka, přichází vniveč 90% proteinů a získání 1 kilogramu hovězího masa navíc vyžaduje 500 krát více vody než získání stejného množství obilí.

Z ekonomického, biologického, etického a duchovního hlediska nejsou vegetariánství a ochrana krav prospěšné pouze lidem, ale lze je chápat i jako komplexní řešení celé spleti problémů, kterým svět nyní, na začátku 21. století, čelí. Podívejme se spolu blíže na ty nejdůležitější z nich.

Rubriky
Fakta K zamyšlení

Zdraví

Pojídání hovězího či jakéhokoliv jiného masa, důvod k porážení zvířat, škodí lidskému zdraví. Pokud člověk, který má mnohem delší tračník tlustého střeva než masožravá zvířata, jí maso –

  1. Ve střevní mikroflóře tlustého střeva jsou kvasné bakterie nahrazeny hnilobnými a zdraví škodlivé jedy se vstřebávají do krevního oběhu se zhoubnými následky.
  2. Zastaví se přirozená syntéza vitamínu B12, což vede k chudokrevnosti.
  3. Jedovaté látky ze zvířecího masa zbavují metabolismus uhlovodíků a mohou způsobit cukrovku.
  4. Nevýživné složky mají sklon dráždit zažívací ústrojí a tak způsobit rakovinu.
  5. Organismus musí odstraňovat nežádoucí sloučeniny z krve a takto vynaložená energie chybí jiným tělesným funkcím, včetně myšlení. Jedy, ať sebemírnější, postihují všechny smysly a pokud jsou vylučovací orgány přetížené a nedokáží jich tělo zbavit, setrvávají v něm velmi dlouho.
  6. Přenášejí se cizopasníci. Všichni masožraví živočichové včetně ptáků hostí typické druhy parazitů, kteří často způsobují jejich smrt. O některých z nich je známo, že se přizpůsobují lidským žaludkům.
  7. Konzumace masa obvykle vede k nadměrnému množství proteinů v organismu. Minimální denní množství proteinů, které odborníci na výživu odhadují na 10 až 90 gramů, lze snadno získat z potravin rostlinného původu a mléčných výrobků. Protein je ve značném množství přítomný v mléce, sýru, jogurtu, celozrnné pšenici, kukuřici, mnoha druzích ořechů, luskovin a zeleniny. Nadbytek proteinů, zvláště těch, které jsou výsledkem konzumace masa, má na svědomí onemocnění jater, vysoký krevní tlak a kornatění tepen.

Zelenina, ovoce, obiloviny a mléčné výrobky jsou z hlediska správné výživy dokonale vyvážené. Pokud se k nám však dostanou prostřednic tvím masa, jsou zdraví nebezpečné. Mezi škodlivé látky v mase patří:

  • jedovaté zplodiny z krve, bakterie, hnis, očkovací látky a léčiva
  • jedovaté látky vylučované pod vlivem strachu při porážce
  • bakterie hnilobného rozkladu, který začíná ihned po smrti zvířete.

Vaření je všechny nezničí, protože maso je výborný tepelný izolant, a ty, které byly zabity, po sobě zanechávají své jedovaté zbytky.

Zvířata chovaná pro maso trpí množstvím chorob a cizopasníků, což je důsledkem jejich nepřirozeného způsobu života a zneužívání. Za příklad mohou posloužit násilné krmení způsobující degenerativní ztučnění orgánů, dále poruchy vnitřní sekrece (následek nemocí souvisejících s kastrací a infekcemi při potratu), onemocnění nohou a ústní dutiny, horečky, katary, rakovinové nádory, tuberkulóza, mastitida, jaterní motolice způsobující ucpávání cév jedovatými zplodinami, očkovací látky v krvi a tkáních atd. Drůbež je často přesycena rakovinotvornými estrogeny (pohlavní hormony). Zvířecí tuky obsahují cholesterol, který je dnes považován za příčinu koronárních nemocí srdce. Mnoho studií věnovaných výzkumu rakoviny odhalilo, že oblasti s nejvyšší spotřebou masa obvykle vykazují i nejvyší míru výskytu rakoviny, zatímco ve vegetariánských oblastech je tato míra mnohem nižší.

T. H. Huxley ve své knize ‚‚Místo člověka v přírodě‘‘ předkládá některé biologické a anatomické důkazy toho, že člověk není masožravec:

  1. Střeva masožravců jsou velmi krátká, aby umožnila rychlé vyloučení hnilobných bakterií. Býložravci, včetně člověka, však mají střeva velmi dlouhá, aby kvasné bakterie mohly řádně natrávit rostlinnou stravu.
  2. Masožravci mají dlouhé zuby a v mnoha případech zatažitelné drápy k zabíjení a přidržování kořisti, zatímco býložravci mají zuby a drápy zahnuté a někteří z nich navíc rohy sloužící k obraně.
  3. Čelisti masožravců se mohou otvírat a pohybovat pouze svisle, zatímco u býložravců i do stran (při přežvykování).
  4. Masožravci se nepotí, ale regulují tělesnou teplotu vyplazeným jazykem a rychlým dýcháním. Býložravcům k tomu naopak slouží potní žlázy, jimiž také z těla vylučují různé zplodiny.
  5. Sliny masožravců neobsahují ptylin (jako je tomu u býložravců). Proto nemohou natrávit škroby.
  6. Masožravci vylučují ve srovnání s býložravci desetkrát více kyseliny chlorovodíkové, která dokáže rozložit kosti v potravě.
  7. Masožravci vodu chlemtají, ale býložravci ji sají.
  8. Masožravci disponují pevným počtem zubů se zvláště výraznými špičáky, zatímco býložravci mají špičáky krátké, neuzpůsobené k trhání masa.
Rubriky
Fakta K zamyšlení

Ekonomika

Zavedení ochrany krav a podpora vegetariánské stravy na mezinárodní úrovni by představovaly velký krok vstříc vyřešení světové potravinové krize. Některé ekonomické výhody:

  1. Potrava z masa obsahuje více než 50% znečištěné vody plné bakterií, a proto je jako zdroj proteinů nesmírně drahá. Maso je velmi chudý zdroj i ostatních prvků, jako jsou minerální látky, vitamíny a uhlovodíky, a naprosto není nejlepším zdrojem proteinů, za který je vydáváno.
  1. Půda potřebná k získání jedné tuny hovězího masa stačí k produkci 10-20 tun vysoce výživné lidské stravy vhodné k přímé konzumaci – a to bez všech nevýhod souvisejících s produkcí masité potravy a také nekonečně levněji.
  2. Konzument masa potřebuje k vlastní obživě a obživě svého dobytka mnohokrát více půdy než vegetarián. Jelikož na světě připadá pouze asi čtvrt hektaru půdy na jednoho obyvatele, znamená to, že někdo přijde o svůj podíl.
  3. Z každých sta kilogramů suché stravy, kterou sežere dobytek, se nám pouze čtyři až šestnáct kilogramů vrátí v podobě masa – a navíc velmi pochybné hodnoty – značně neúsporná a drahá metoda získávání potravy.
  4. Pokud by ti, kdo i přes všechny rozumné argumenty trvají na konzumaci masa, jedli pouze přirozeně uhynulé kusy, zvířata by přiváděla na svět více potomstva a po počátečním období zdánlivého nedostatku by tak bylo k dispozici více masa než nyní.
Rubriky
K zamyšlení

Etická hlediska

Porážka je bolestivá a zvíře při ní trpí. Zvířata vnímají a mají strach stejně jako lidé. A nejenže jsou vystavována utrpení (bez ohledu na to, zda jsou zabita rychle či pomalu – většina zemí má nanejvýš nehumánní zákony týkající se porážení zvířat), ale také žijí v neustálé úzkosti, neboť snadno vycítí a pochopí, co je čeká.

Člověk nemá etické právo uměle ukončit život žádného tvora a zvláště ne krávy, z jejíhož mléka připravuje úžasné množství pokrmů a která živí své potomstvo a s ním i celé lidstvo. Zabíjení tak vysoce vyvinutých tvorů vede k bezcitnosti vůči všem živým bytostem a celkové neúctě k životu.

Rubriky
K zamyšlení

Estetická hlediska

Zvířecí mrtvoly a mrtvé ryby vydávají odporný zápach, který je možné snášet jedině s pomocí opojných prostředků či jiného způsobu otupení smyslů. Většina dětí musí být ke snědení prvních soust masa či ryby donucena. Vegetariánské pokrmy jsou naproti tomu barevné, příjemné na pohled, voňavé a chutné.

Rubriky
K zamyšlení

Hmotná hlediska přímo odvozená z duchovní moudrosti

  • Mléko obsahuje výživné prvky, které napomáhají ve vývoji jemných tkání mozku, jenž přijímá duchovní poznání a přináší tak tělu a mysli klid.
  • Kravský hnůj je velmi cenná surovina. Používá se ke hnojení rostlin, jako vysoce účinné palivo, v teplých krajích jako izolace doškových střech, dezinfekce a lék. Antiseptické a léčivé vlastnosti kravského hnoje potvrzuje moderní věda. Kravská moč se v souladu s pokyny písem používá také jako účinný lék proti onemocnění jater, krevního oběhu a tuberkulóze.
  • Mléko krav, které se volně pasou, má mnoho přirozených antiseptických a léčivých vlastností, protože tyto krávy spásají spolu s travou mnoho divoce rostoucích léčivých rostlin.
Rubriky
K zamyšlení

Karma

Příčina a následek představují základní dualitu hmotného světa. Vše, k čemu zde dochází, má svou příčinu a přímo či nepřímo to povede k nějakým následkům. Náhoda neexistuje – vše je částí vyšší struktury příčin a následků. Příčina a následek poukazují na princip akce a reakce. Podle Véd se tento princip týká jak fyzikálních, tak nefyzikálních jevů. Pouhá mechanická kauzalita nedokáže vysvětlit vše. To platí zvláště v případě jevů jako je vědomí, život, individualita a osud. Karma je sanskrtské slovo pro „činnost“. Protože sanskrt je značně rozmanitý jazyk, slovo „karma“ znamená ještě mnohem více. Je odvozeno od kořene“kri“ (dělat, konat, plánovat) a znamená také „to, co je zapříčiněno a co zapříčiňuje“, což napovídá, že žádná činnost není nezávislá – je částí rozsáhlé spleti příčin a sama je příčinou budoucích reakcí a událostí. Tato spleť je koordinována podle „zákona karmy“ – zákona akce a reakce. Nejsme nuceni jednat určitým způsobem – máme svobodnou vůli. Ale s ní přichází zodpovědnost. Jsme proto (individuálně i kolektivně) svobodní ve výběru své budoucnosti, ale neustále se nám vracejí reakce za naše předchozí činy, které jsme s využitím své svobodné vůle vykonali. Za své štěstí a neštěstí si tedy zodpovídáme sami a hmotná příroda neustále vytváří podmínky, v nichž si užíváme nebo trpíme. Kolektivní karma je souhrn individuálních karem. Pokud mnoho lidí dělá to samé nebo podporují či snáší nějaký čin, potom nesou kolektivně zodpovědnost a získají kolektivní reakci, pozitivní či negativní. Ačkoliv podle zákona karmy nejsme nikdy pasívními obětmi předurčení, nevyhneme se zároveň ani působnosti zákonů stvoření ustanovených vůlí Stvořitele. Nejvyšší Pán si přeje, aby byly všechny živé bytosti šťastné a získávaly duchovní poznání. Proto někdy, aby je napravil, vytváří situace a způsobuje věci, kterým se nelze vyhnout. Nejvyšší zodpovědností lidské bytosti tedy je pochopit, že existuje Stvořitel, a naučit se žít v souladu s Jeho vůlí.

Vegetariánství lze vystopovat v původním učení všech náboženství světa. Časem však začaly být mnohé z příkazů nesprávně vykládány, záměrně měněny či jednoduše vypouštěny bezostyšnými jedinci s pochybnými pohnutkami.

Rubriky
Citáty Fakta K zamyšlení

Staré Řecko a Řím

Etické ohledy vždy přitahovaly mnoho velkých světových osobností, aby přijaly vegetariánskou dietu. Pythagoras, který se proslavil svými přínosy do geometrie a matematiky, řekl:

„Ó přátelé, nešpiňte svá těla hříšnou potravou. Máme kukuřici, máme jablka, pod jejichž tíhou se prohýbají větve, hrozny vína visí z révy. Jsou tu sladké byliny a zelenina, kterou lze uvařit a změkčit na ohni, nezavrhujte ani mléko a tymiánem ochucený med. Země poskytuje štědré bohatství nevinného jídla a nabízí vám hostiny, které nezahrnují žádné krveprolití nebo zabíjení; jen zvířata uspokojují svůj hlad masem, a dokonce ani ne všechna, protože koně, dobytek a ovce se živí trávou.‘‘

Životopisec Diogenes říká, že Pythagoras jedl ráno chleba a med a večer syrovou zeleninu. Také platil rybářům za to, aby hodili svůj úlovek zpátky do moře.

V eseji nazvané ‚‚O jedení masa‘‘ napsal její autor, Říman Plutarchos:

,,Můžete se skutečně ptát jaký důvod měl Pythagoras pro to, že nejedl maso? Já spíše žasnu nad tím, za jakých okolností a v jakém rozpoložení mysli se první člověk dotkl ústy masa, přiblížil své rty masu mrtvého stvoření, dal na stůl mrtvá, stará těla a odvážil se nazvat potravou a výživou části, které ještě před chvílí naříkaly, hýbaly se a žily. Jak mohly oči snášet zabíjení, když byla podřezávána hrdla a stahována kůže a trhán úd od údu? Jak mohl jeho nos snést ten zápach? Jak to, že nečistoty neodvrátily jeho chuť, která se spojila s bolestí jiných a vysála šťávu a krev ze smrtelných ran? Nejsou to lvi ani vlci, které bychom jedli v sebeobraně; ty naopak opomíjíme a zabíjíme neškodná krotká stvoření bez ostnů nebo zubů, které by nám ublížily. Pro trochu masa je připravíme o slunce, světlo, délku života, která jim byla dána při zrození.‘‘

Pak postavil jedlíky masa před tuto výzvu:

,,Prohlašujete-li, že jste od přírody stvořeni pro takovouto potravu, tak si sami zabijte to, co chcete jíst. Udělejte to však jen svými vlastními prostředky, bez sekáčku, palice nebo jakékoliv sekery.‘‘